No tak jsem se měsíc flákal a užíval si léta. Bez lezení a bez tréningu. Pak přišla moje kamarádka Šárka (co jiného je ona ke mě, když jsem její svatební svědek?) s nápadem jít vylézt něco v horách. A moje srdcová záležitost - to je Tre Cime.
Zlí jazykové tvrdili, že zatím co já si budu užívat s Šárkou v bivaku, moje žena bude rodit doma naše třetí dítě. Takže, aby se tak nestalo, musela to být rychlá a perfektně načasovaná akce. V pátek odpoledne tam, v noci přespat na parkále. Ve čtyři vstát, vylézt Diretissimu Hasse-Brandler na Cimu Grande (17 délek, 7a+).
Za tmy sestoupit, o půlnoci večeřet. Vstávat v šest, než dorazí hlídač a vylézt něco kratšího na Puntu Freedu (7 délek, 6b+).
Sestoupit k autu, nepozorovaně odjet z parkoviště bez placení a ještě před půlnocí být doma, abychom mohli jít v pondělí čerství do práce.
Prostě parádní víkend, týden před porodem.
1 komentář:
wow! ta tvoje fotka z free solo přelezu je krutá!!! ;) Huber se určitě v noci ze spaní ošíval... napřed jsem se lekl, jak je to udělaný, ale pak už jsem se jen bavil... repekt!
Arno
Okomentovat